Stegosaurus je rodem ptakopánvého dinosaura, který žil v období jury. Jeho pojmenování znamená „střechovitý ještěr“, toto označení dostal podle plochých desek, menší měl na krku a větší na hřbetě a přední části ocasu. Spolu s rody Tyrannosaurus, Triceratops a Apatosaurus (dříve „Brontosaurus“) patří mezi nejznámější dinosaury.

Stegosaurus byl největším členem své čeledi, mohl dorůstat délky až 12 m a vážit 5 tun (většinou však jen 7-9 metrů a kolem 3 tun). Měl malou lebku válcovitého tvaru, jeho mozek dosahoval velikosti vlašského ořechu.^[1] Jelikož to byl býložravec, jeho zuby byly malé, tupé, listovitého tvaru. Na konci ocasu měl čtyři dlouhé trny. Zadní nohy byly dvakrát delší než přední.

Triceratops

Triceratops („Třírohá tvář“) je druhý objevený (1889) rohatý dinosaurus (první byl rod Monoclonius již roku 1876); Triceratops byl robustní čtyřnohý býložravec, jehož výška v nejvyšším bodě zad činila 2,7 m, délka až 9 m a váha kolem sedmi (možná ale i přes deset) tun. Byl tedy zároveň jedním z největších známých rohatých dinosaurů (ceratopsidů). Je však pravděpodobné, že jeho evoluční předek Eotriceratops xerinsularis, popsaný v roce 2007, byl ještě větší (délka až 12 metrů). Podobně jako ostatní rohatí dinosauři i Triceratops žil s velkou pravděpodobností ve stádech.

Na obličejové části měl tři rohy dlouhé přes jeden metr. Výrazný týlní štít tvořila pevná kost, která možná sloužila k obraně před predátory nebo také jako ozdoba důležitá při sexuálním ceremoniálu. Týlní štít je ojedinělý i mezi rohatými dinosaury - je celistvý, zatímco jiné druhy měly často štíty s dvěma otvory uprostřed. Měl také jednu z největších lebek ze všech známých dinosaurů, velkou asi jako čtvrtina jeho těla (přes 2 metry). Rekordně dlouhou lebku měl jiný ceratopsid, Pentaceratops sternbergi, a to 3,1 m. Převážnou část lebky triceratopse však tvořil prázdný prostor, který sloužil jako ochranná vrstva mozku při nárazech. Jedna strana zubů měla měkčí sklovinu, takže se při žvýkání opotřebovávala rychleji a chrup zůstával neustále ostrý

Gallimimus

Gallimimus, „Napodobitel kura“, žil v období svrchní křídy, přibližně před 75 až 70 milióny let. Jeho tři téměř kompletní kosti byly objeveny na mongolském nalezišti Altan Úl v poušti Gobi. Byl to po dvou chodící všežravec, dlouhý přibližně 5 až 6 m a vážící 400 až 500 kg. Měl dlouhý bezzubý zobák, dlouhý krk a ocas. Své přední končetiny používal k lapání malých obratlovců a hmyzu, kterými se živil. Tento dinosaurus patřil mezi teropody (skupinu dravých dinosaurů).

Seismosaurus

Seismosaurus („ještěr otřásající zemí“) byl objeven v roce 1979 v Novém Mexiku (USA). Od roku 1991 je jeho kostra vykopávána, zachovaná je asi z 1/3. Původní odhady délky tohoto diplodocidního sauropoda šly až k neuvěřitelné cifře 54 metrů (čímž by dvojnásobně překonával nejdelší dnešní velryby!). Nicméně po přesnějším diametrickém přeměření a lépe změřené délce ocasu byl tento odhad snížen na „pouhých“ 33-35 metrů. I tak se ale jednalo o obřího dinosaura, jehož hmotnost přesahovala zřejmě 45 tun. Seismosaurus žil ve svrchní juře, asi před 150 miliony let, někteří paleontologové ho považují za starého a tedy velmi vzrostlého jedince rodu Diplodocus (či za zcela nový druh - Diplodocus hallorum). Tato hypotéza byla v poslední době znovu potvrzena. Zdá se tedy, že v případě tohoto obřího sauropoda šlo skutečně o nezvykle vzrostlého jedince známého rodu Diplodocus.

Leptoceratops

Leptoceratops byl 2 až 2,5 m dlouhý štíhlý býložravec, představující jednoho z nejpozdějších dinosaurů. Známý je z pozůstatků více jedinců, zřejmě šlo tedy o hojně se vyskytující zvíře. Žil před 68 až 65 milióny let. Jeho fosílie byly nalezeny na západě Severní Ameriky.

Navzdory pozdějšímu výskytu šlo o primitivní formu infrařádu Ceratopsia (rohatých dinosaurů). Vyznačoval se krátkou a vysokou lebkou vybavenou jen krátkým kostěným límcem a zkrácenými předními končetinami, když zadní končetiny byly v poměre k tělu delší jako například u protoceratopse. Tento býložravec spásal nízké rostlinstvo na všech čtyřech končetinách, při běhu a při spásaní vyššího rostlinstva se však vztyčil na zadní končetiny.

Centrosaurus

Centrosaurus („ještěr s rohem“) byl až 6 m dlouhý a 3 t vážící býložravý dinosaurus, který žil před 75 milióny let. Jeho fosílie byly nalezeny v kanadské Albertě.

Centrosaurus měl poměrně krátký kostěný límec a jen jediný dlouhý roh, který se nacházel nad nosem. Tento roh mu někdy mírně směřoval dopředu. V kostěném límci míval, podobně jako jiní ceratopsidi, dva otvory, které svrchu zčásti překrývaly dva přesahující kostěné výrůstky. Nad očnicemi míval nízké kostěné růžky. Svého času byl Centrosaurus velmi hojným dinosaurem. Po krajině se potuloval ve velkých, až tisícihlavých stádech. Na kostrách centrosaura se zachovali znaky pohlavního dimorfizmu - samci (jestli byli kosti danému pohlaví správně přiřazeny) měli vyšší lebku, delší límec a delší dopředu směřující roh.

Pachycephalosaurus

Pachycephalosaurus (tlustohlavý ještěr) byl severoamerický dinosaurus, žijící ve svrchní křídě. Jeho lebka byla extrémně ztluštělá a vytvářela „helmu“ vysokou až 25 cm. Dříve se dokonce předpokládalo, že mohlo jít o dutou mozkovnu a že tito dinosauři byli velmi inteligentní. Brzy však bylo prokázáno, že je kost dutá. Pachycephalosaurus byl dvounohý (bipední) a měřil necelých 5 metrů na délku. Byl s jistotou býložravý. Patří k poměrně známým dinosaurům.