Založit webové stránky nebo eShop
aktualizováno: 21.01.2009 15:16:53 

Jurský Park

Byložravý dinosauři

Ankylosaurus


Ankylosaurus


Ankylosaurus („Vyztužený ještěr“) je rod ptakopánvého dinosaura, jež zahrnuje jediný popsaný druh (A. magniventris). Fosílie tohoto mohutného obrněného býložravce jsou známy z nejmladších vrstev křídového útvaru (asi před 68-65,5 miliony let).

Vzhledem ke skutečnosti, že není známa ani jediná kompletní kostra ankylosaura, jeho délka i hmotnost zůstává nejistá. Každopádně však šlo o největšího zástupce své čeledi. Některé odhady délky se pohybují až okolo 11 metrů (Vickaryous et al., 2004), jiné pouze okolo 6,25 m. Hmotnost tohoto velkého dinosaura se vzhledem k jeho mohutnosti mohla pohybovat až kolem 12 tun. Pro ankylosaura je typické kostěné „brnění“, které chránilo celé zvíře před útoky velkých dravců. Ke stejnému účelu sloužila i masívní kostěná koule na ocase, představující nebezpečnou zbraň.



Brachiosaurus

Brachiosaurus-brancai

Brachiosaurus („ramenatý ještěr“) patří k největším známým sauropodním dinosaurům (a tím i největším suchozemským živočichům všech dob). Tento obr žil na konci jurské periody před asi 150 miliony let na území dnešní Afriky (Tanzanie, Alžírsko), USA (Colorado, Wyoming, Utah) a Evropy (Portugalsko) minimálně ve dvou druzích (severoamerický B. altithorax byl popsán roku 1903, africký B. brancai roku 1912). Brachiosaurus byl až 26 metrů dlouhý, 13 metrů vysoký a mohl vážit kolem 30 až 50 tun.


Až do sedmdesátých let 20. století byl tento sauropod největším dobře známým dinosaurem, potom ho však překonalo několik nově objevených druhů obřích sauropodů (Supersaurus vivianae, Sauroposeidon proteles, Argentinosaurus huinculensis a Puertasaurus reuili). Některé obrovité kosti z Tanzanie připisované tomuto rodu však naznačují existenci ještě podstatně větších jedinců (33 m délky, 18 m výšky a hmotnost kolem 100 tun), kteří by mohli představovat vůbec největší dosud známé dinosaury.



Stegosaurus

Stegosaurus je rodem ptakopánvého dinosaura, který žil v období jury. Jeho pojmenování znamená „střechovitý ještěr“, toto označení dostal podle plochých desek, menší měl na krku a větší na hřbetě a přední části ocasu. Spolu s rody Tyrannosaurus, Triceratops a Apatosaurus (dříve „Brontosaurus“) patří mezi nejznámější dinosaury.


Stegosaurus byl největším členem své čeledi, mohl dorůstat délky až 12 m a vážit 5 tun (většinou však jen 7-9 metrů a kolem 3 tun). Měl malou lebku válcovitého tvaru, jeho mozek dosahoval velikosti vlašského ořechu.[1] Jelikož to byl býložravec, jeho zuby byly malé, tupé, listovitého tvaru. Na konci ocasu měl čtyři dlouhé trny. Zadní nohy byly dvakrát delší než přední.


Triceratops


9

Triceratops („Třírohá tvář“) je druhý objevený (1889) rohatý dinosaurus (první byl rod Monoclonius již roku 1876); Triceratops byl robustní čtyřnohý býložravec, jehož výška v nejvyšším bodě zad činila 2,7 m, délka až 9 m a váha kolem sedmi (možná ale i přes deset) tun. Byl tedy zároveň jedním z největších známých rohatých dinosaurů (ceratopsidů). Je však pravděpodobné, že jeho evoluční předek Eotriceratops xerinsularis, popsaný v roce 2007, byl ještě větší (délka až 12 metrů). Podobně jako ostatní rohatí dinosauři i Triceratops žil s velkou pravděpodobností ve stádech.


Na obličejové části měl tři rohy dlouhé přes jeden metr. Výrazný týlní štít tvořila pevná kost, která možná sloužila k obraně před predátory nebo také jako ozdoba důležitá při sexuálním ceremoniálu. Týlní štít je ojedinělý i mezi rohatými dinosaury - je celistvý, zatímco jiné druhy měly často štíty s dvěma otvory uprostřed. Měl také jednu z největších lebek ze všech známých dinosaurů, velkou asi jako čtvrtina jeho těla (přes 2 metry). Rekordně dlouhou lebku měl jiný ceratopsid, Pentaceratops sternbergi, a to 3,1 m. Převážnou část lebky triceratopse však tvořil prázdný prostor, který sloužil jako ochranná vrstva mozku při nárazech. Jedna strana zubů měla měkčí sklovinu, takže se při žvýkání opotřebovávala rychleji a chrup zůstával neustále ostrý


Gallimimus

Gallimimus

Gallimimus, „Napodobitel kura“, žil v období svrchní křídy, přibližně před 75 až 70 milióny let. Jeho tři téměř kompletní kosti byly objeveny na mongolském nalezišti Altan Úl v poušti Gobi. Byl to po dvou chodící všežravec, dlouhý přibližně 5 až 6 m a vážící 400 až 500 kg. Měl dlouhý bezzubý zobák, dlouhý krk a ocas. Své přední končetiny používal k lapání malých obratlovců a hmyzu, kterými se živil. Tento dinosaurus patřil mezi teropody (skupinu dravých dinosaurů).

 

Seismosaurus

Seismosaurus

Seismosaurus („ještěr otřásající zemí“) byl objeven v roce 1979 v Novém Mexiku (USA). Od roku 1991 je jeho kostra vykopávána, zachovaná je asi z 1/3. Původní odhady délky tohoto diplodocidního sauropoda šly až k neuvěřitelné cifře 54 metrů (čímž by dvojnásobně překonával nejdelší dnešní velryby!). Nicméně po přesnějším diametrickém přeměření a lépe změřené délce ocasu byl tento odhad snížen na „pouhých“ 33-35 metrů. I tak se ale jednalo o obřího dinosaura, jehož hmotnost přesahovala zřejmě 45 tun. Seismosaurus žil ve svrchní juře, asi před 150 miliony let, někteří paleontologové ho považují za starého a tedy velmi vzrostlého jedince rodu Diplodocus (či za zcela nový druh - Diplodocus hallorum). Tato hypotéza byla v poslední době znovu potvrzena. Zdá se tedy, že v případě tohoto obřího sauropoda šlo skutečně o nezvykle vzrostlého jedince známého rodu Diplodocus.

 

 

Leptoceratops

Leptoceratops gracilis

Leptoceratops byl 2 až 2,5 m dlouhý štíhlý býložravec, představující jednoho z nejpozdějších dinosaurů. Známý je z pozůstatků více jedinců, zřejmě šlo tedy o hojně se vyskytující zvíře. Žil před 68 až 65 milióny let. Jeho fosílie byly nalezeny na západě Severní Ameriky.


Navzdory pozdějšímu výskytu šlo o primitivní formu infrařádu Ceratopsia (rohatých dinosaurů). Vyznačoval se krátkou a vysokou lebkou vybavenou jen krátkým kostěným límcem a zkrácenými předními končetinami, když zadní končetiny byly v poměre k tělu delší jako například u protoceratopse. Tento býložravec spásal nízké rostlinstvo na všech čtyřech končetinách, při běhu a při spásaní vyššího rostlinstva se však vztyčil na zadní končetiny.

 

Centrosaurus

Souboj centrosaurů

Centrosaurus („ještěr s rohem“) byl až 6 m dlouhý a 3 t vážící býložravý dinosaurus, který žil před 75 milióny let. Jeho fosílie byly nalezeny v kanadské Albertě.

Centrosaurus měl poměrně krátký kostěný límec a jen jediný dlouhý roh, který se nacházel nad nosem. Tento roh mu někdy mírně směřoval dopředu. V kostěném límci míval, podobně jako jiní ceratopsidi, dva otvory, které svrchu zčásti překrývaly dva přesahující kostěné výrůstky. Nad očnicemi míval nízké kostěné růžky. Svého času byl Centrosaurus velmi hojným dinosaurem. Po krajině se potuloval ve velkých, až tisícihlavých stádech. Na kostrách centrosaura se zachovali znaky pohlavního dimorfizmu - samci (jestli byli kosti danému pohlaví správně přiřazeny) měli vyšší lebku, delší límec a delší dopředu směřující roh.

 

Pachycephalosaurus

Kresba Pachycephalosaura

Pachycephalosaurus (tlustohlavý ještěr) byl severoamerický dinosaurus, žijící ve svrchní křídě. Jeho lebka byla extrémně ztluštělá a vytvářela „helmu“ vysokou až 25 cm. Dříve se dokonce předpokládalo, že mohlo jít o dutou mozkovnu a že tito dinosauři byli velmi inteligentní. Brzy však bylo prokázáno, že je kost dutá. Pachycephalosaurus byl dvounohý (bipední) a měřil necelých 5 metrů na délku. Byl s jistotou býložravý. Patří k poměrně známým dinosaurům.

 

Iguanodon

Popis obrázku chybí

Iguanodon (z latiny: „leguání zub“) (český název je také iguanodon) je rod ornitopodního dinosaura, který se vývojově nacházel někde mezi prvními hbitými dvounohými hypsilofodonty a kachnozobými dinosaury, jimiž věk ornitopodů vrcholil. Paleontologové pojmenovali mnoho druhů iguanodona, pocházejících ze stupňů kimmeridž ve svrchní juřecenoman ve svrchní křídě v Asii, Evropě a Severní Americe, ovšem jen I. bernissartensis, který žil v Evropě mezi stupni barem a apt ve spodní křídě, tj. asi před 130 až 120 milióny let, je dobře podložen bohatými nálezy. Tito velcí silní býložravci bývají řazeni do skupiny Iguanodontia. Taxonomie jejich rodu je však stále předmětem studia a mnohé dávno známé druhy paleontologové připsali jiným rodům.

Prvního iguanodona objevil roku 1822 a popsal o tři roky později anglický geolog Gideon Mantell. Byl to po megalosaurovi druhý formálně pojmenovaný dinosaurus. Spolu s megalosaurem a hylaeosaurem to byl také jeden z rodů, které původně definovaly skupinu Dinosauria. Vědecké poznatky o rodu Iguanodon se průběžně vyvíjely podle toho, jak se objevovaly nové informace plynoucí z nálezů fosílií. Některé z nich, mezi nimi i dvě téměř kompletní kostry, umožnily vědcům vytvořit informované hypotézy týkající se mnoha aspektů života těchto zvířat, včetně stravy, pohybu a sociálního chování.

 


Ouranosaurus

Ouranosaurus nigeriensis

Ouranosaurus („Odvážný ještěr“) byl až 7 m dlouhý býložravý dinosaurus, který žil před 115 milióny let. Jeho fosílie byly nalezeny v Nigérii.

Byl to po dvou i po čtyřech se pohybující dinosaurus s nízkou podlouhlou hlavou a silnými zadními končetinami, na kterých spočívala většina váhy těla. Tento býložravec měl výrazně proudloužené neurální trny rostoucí z páteře, které se mu od špičky ocasu stále prodlužovaly až k vazu, kde prudce klesly. Mezi těmito výčnělky byla za života dinosaura zřejmě upnutá kožená plachta, kterou se její majitel zbavoval zbytečného tepla. Samcům se však v období páření mohla vlivem hormonálních změn pestře zbarvit, aby lákala samice a demonstrovala silu jejího nositele. Přední končetiny byly štíhlejší než u Iguanodona a i bodec na palci byl méně výrazný. Zobák tohoto blízkého příbuzného prvních hadrosaurů už měl podobný tvar jako zobák kachny. Na lebce je zajímavý malý výčnělek před očima. Podobný měly i někteří jiní dinosauři z podřádu Ornithopoda (např. Maiasaura). Význam těchto útvarů je neznámy.

 

 

Parasaurolophus

Parasaurolophus walkeri

Parasaurolophus byl velký, 8 až 10 m dlouhý býložravý dinosaurus ze skupiny Ornithopoda. Známý je z dobře zachovaných pozůstatků. Před 75 až 73 milióny let obýval západ Severní Ameriky.

Podobně jako jiní velcí ornitopodi, i tři až čtyři tuny těžký parasaurolofus se obyčejně pohyboval na všech čtyřech končetinách. V případě potřeby se však dokázal vztyčit na zadní končetiny – například při běhu. Tento rod patřil mezi hadrosauridy vyznačující se dutým kostěným hřebenem na hlavě, který byl napojený na dýchací cesty. Kostěný hřeben tohoto dinosaura byl až 180 cm dlouhý, připomínal trubici a směřoval dozadu. Samice mívali kostěný hřeben o mnoho kratší než samci. Počítačová animace ukázala, že díky kostěnému hřebenu dokázal vydávat různé impozantně hlasité zvuky. Mnozí vědci též předpokládají, že dodával zvířeti výjimečně citlivý čich. Příbuzným rodem je Charonosaurus.


TOPlist
 Vytvořeno službou WebSnadno.cz  |  Nahlásit protiprávní obsah!  |   Mapa stránek